Česká politická reprezentace provozuje už tradičně zvláštní hru, která spočívá v tom, že česká veřejnost je ráda obelhávána. Jde o postoj, který se tu dědí už několik generací. Mám na mysli mlžení v otázkách zahraniční politiky, přičemž pokaždé, když se tak stalo, následovala katastrofa s velmi bolestivými a dlouhodobými následky. Dělo se to v roce 1938, 1948 i 1968, poněkud také v roce 1989. A stejné je to i nyní, ve volebním roce 2025, kdy je Česká republika konfrontována s fatálním ohrožením nejen ze strany fašistického Ruska.

Po sčítaní vyše 99 percent hlasov má Česká strana sociálno demokratická 4,67 percenta. Pre vstup do Poslaneckej snemovne potrebuje aspoň päť percent.

Masarykov pravnuk, vnuk maliara Antonína Slavíčka, syn generála, brat významného českého výtvarníka. Odmietnutie komunizmu a ruskej okupácie, jasný hlas z viedenského Hlasu Ameriky, šéf Havlovej prezidentskej kancelárie. Noblesa a umenie starnúť. Ivan Medek v rozhovore s Annou Plavcovou v Lidových novinách.

Bolševický převrat z roku 1917 a krvavá občanská válka rozvrátily autokratické Ruské impérium, na jehož troskách vznikl 30. prosince 1922 Svaz sovětských socialistických republik čili SSSR (CCCP).

V Praze, kam jej pozvalo Collegium Europaeum při FF UK a Filosofickém ústavu Akademie věd ČR spolu s Polským institutem, proslovil 23. listopadu přednášku s názvem Ruská imperiální tradice a současná agrese čili Kdo je nepřítel: Ukrajina, Evropa, nebo Západ? Následující den s ním koordinátor Collegia Europaea pořídil v Café Louvre rozhovor týkající se právě ruských imperiálních běsů.