Je namístě panika ohledně prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa o vypovězení klimatické dohody?

V jisté anketě měli Češi odpovídat, s kým by nejraději uvízli ve výtahu. Vyhrál Ivan Trojan. Kupodivu odpovídali shodně ženy i muži, možná by tak odpovídaly i děti.

Česká vládní krize skončila. Babiš není ve vládě. Zeman se potácí. Sobotka pokračuje v kampani. Aktivisté se z pódia na Václaváku vrátili k drobné masarykovské práci a občané se už zase uklidnili.

Babišovo odcházení opět potvrzuje, že šéf hnutí ANO je atypický politik. Desítky členů vlády před ním musely nedobrovolně opustit své křeslo, ale zatím nikoho nenapadlo kolem toho vytvářet tak bombastický humbuk.

Ruská policie zadržela a odvezla na stanici desetiletého chlapce, který recitoval Hamleta.

Je to tady, vrah Kajínek dostal milost. Propuštění Jiřího Kajínka je pro tuto dobu symbolické. Miloš Zeman sice říkal, že násilníkům milost dávat nebude, ale když je vrah zároveň populární celebrita, tak je zjevně možné udělat výjimku.

Ten titulek je ironický a parafrázuje píseň o zavedení střídavého elektrického proudu. To byl jistě pokrok, ale z dnešního hlediska úsměvný. Vyhození Andreje Babiše z vlády je jistě také pokrok, ale zatím jen velmi nedostatečný.

Ani čtvrtstoletí po pádu SSSR nepřivedlo Lenina do hrobu.

Prezident Miloš Zeman prohlásil, že nová Hedvábná stezka je nejvíce fascinujícím projektem v novodobých dějinách a přirovnal ji k Marshallovu plánu, jímž USA po druhé světové válce pomáhaly evropským zemím. Je tomu skutečně tak?

Byly to podivuhodné týdny. Občas se zdálo, že se zvedá jakási obrovská vlna odporu − občanského, politického a částečně i mediálního. Otevřeně se začalo mluvit o stínech minulosti Andreje Babiše.