Je to zpráva jako hrom a přinesl ji deník Blesk. Následovala bouře smíchu na Facebooku i na Twitteru. Některým z nás ale přece jen na chvilku zamrzl úsměv. Ta zpráva totiž znamená, že se Andrej Babiš opravdu pevně rozhodl být předsedou vlády České republiky. Myslí to vážně.

Vypadá to jako fáma, ale asi to bude pravda. Řetězec Lidl sundal z řeckých kostelíků, které stojí na ostrově Santorini, kříž. Zatím tedy jen symbolicky, na fotografii, již použil na igelitový pytlík pro nějakou mraženou chobotnici či chipsy nebo co.

Martin Navrátil z Travelistanu má v zaváracích pohároch viac cudzích mien ako Národná banka Slovenska. Jeden doniesol aj k nám do štúdia a ukázal nám niekoľko zberateľských kúskov.

Britové žijí v mylném předpokladu, že zbytek Evropy je stejně posedlý jejich vystoupením z Unie jako oni sami.

Nechci dosáhnout nesmrtelnosti svou prací, chci dosáhnout nesmrtelnosti tím, že neumřu. Nechci žít dál v srdcích svých bližních, chci žít dál ve svém bytě. Známý fórek Woodyho Allena se v hyperbole dotýká něčeho velmi skutečného. Působí jako absurdní i pravdivý.

V jistém smyslu je strategie, že si vůdce dupne a zbytek světa si toho všimne, jako přímo převzatá z příruček dědečka a otce Kim Čong-una.

Muži nestárnou – jen pomalu dozrávají jako víno. Taky si to myslíte? Vyvedu vás z iluzí, protože skutečný muž by měl žít v realitě a s nohama pevně na zemi.

Andrej Babiš napadl žádost policie o vydání k trestnímu stíhání jako poslední zoufalý pokus dostat ho ven z politiky. Policisté jsou prý řízeni kmotry, celá kauza je jen účelová kampaň před volbami.

Jeden ze sta nejvlivnějších lidí na světě – známý jako muž před tankem (Tankman) – žije. Do stovky „nej“ osobností ho jmenoval časopis Time v roce 1998 za odvahu, s níž se postavil koloně tanků během masakru na náměstí Nebeského klidu.

O spontánním vzniku pravidel chování či jejich záměrné tvorbě shora jsem na tomto místě již nejednou psal. A také o tom, že nesamozřejmé věci bereme často jako automaticky dané. Souvisí to.