Do ruských prezidentských voleb zbývá půl roku a předvolební klání přineslo další překvapení.

Člověku by Andreje Babiše bylo snad až líto. Vyhrál sněmovní volby. Vyhrál je skutečně hodně výrazně. A stejně je nemusel vyhrát dost. Jejich možná výraznějším vítězem se stal prezident Miloš Zeman, jemu, zdá se, všechno hraje do ruky.

V novém volebním období se bude hrát úplně jiná politika než dosud. V těchto dnech se teprve připravuje nové hřiště, jeden z jeho rozměrů se nicméně už začíná rýsovat.

Emmanuel Macron vyhral prezidentské voľby vo Francúzsku presvedčivo, teraz však potrebuje presadiť ťažké reformy doma a súčasne prispieť k reforme EÚ. Veľký rozhovor s ním uverejňujeme v spolupráci s New York Times News Service & Syndicate.

Sbíhají se dva trendy. V české politice před volbami panuje zdánlivě konsenzus, že euro v příštím volebním období přijato nebude, současně francouzský prezident Emmanuel Macron přednesl vysoce prointegrační projev, v němž mimo jiné navrhuje společného ministra financí pro eurozónu.

Pokud označujeme státní převrat v roce 1989 jako revoluci, znamená výsledek parlamentních voleb v roce 2017 vítězství kontrarevoluce. To ale nebude znamenat restauraci předrevolučního režimu, tak jako například vláda Ludvíka XVIII. ve Francii neznamenala obnovu ancien régime.

Překreslení politické mapy České republiky se Andreji Babišovi podařilo.

Předvolební Česko zažilo unikátní věc. Skoro univerzální shodu všech politiků v jednom ekonomickém tématu. Že je „potřeba Čechům zvyšovat platy“. Ve státním i soukromém sektoru.

„Novinářů je příliš moc, měli by se likvidovat,“ pronesl český prezident Miloš Zeman při květnovém setkání s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Přání se Zemanovi plní. V pondělí byla zavražděna na Maltě novinářka Daphne Caruana Galiziová.

Včerejší den byl příhodný pro sledování úpadku toho, čemu se říká tradiční, mainstreamová či – zejména když tam napíšou něco, s čím souhlasíme – prestižní média.