Brutální zásah veřejné bezpečnosti proti zhruba dvěma tisícovkám studentů vysokých škol známý jako akce „chceme světlo“, se odehrál přesně před 50 lety. Událost je dnes považována za jeden z počátků Pražského jara 1968.

Lid promluvil, píše a říká se po volbách. Někdy bych si po nich s tím lidem rád promluvil já (text vznikal ještě před sněmovními volbami). Ale vím, že to asi nepůjde.

Evropa se ještě v roce 1990 zdála být zamrzlá v hranicích vzniklých po druhé světové válce. Přesto se stala kontinentem s nejmenší stabilitou státních hranic.

Trestně stíhaný presumptivní premiér Andrej Babiš nechce, aby prezident Miloš Zeman (a nejspíš ani nikdo z jeho případných nástupců na Hradě) zastavil jeho obvinění. K tomu má hlava státu s konstrasignací premiéra, případně jím pověřeného ministra, právo.

Videli ste na ČT včera film Jak jsme hráli čáru? Nie? Je to film Rukojemník, ktorý kompletne nadabovali do češtiny. Pre mňa čosi absurdné.

Dnes je to přesně 17 let ode dne, kdy doživotně odsouzený Jiří Kajínek uprchl jako první člověk z věznice Mírov. Po pěti týdnech jej zatkla zásahová jednotka v pražském bytě manželky dalšího odsouzeného vraha Ludvíka Černého. Letos v květnu udělil Kajínkovi milost prezident Miloš Zeman.

Při jedné z diskusí o KLDR se objevila myšlenka, o níž se občas spekulovalo v první polovině minulé dekády. Mohla by Severní Korea odpálit svoje rakety z upravené civilní lodě, jež by se na pohled nedala odlišit od běžného plavidla?

Oheň nejen ničí, ale také osvětluje. Jako hněv. (Agnieszka Hollandová)

Začněme tím, co naše volby řadí do širších mezinárodních trendů. Je toho dost na to, abychom se směle mohli považovat za součást Západu. Jen to není moc radostné. Ale i to je součástí současných trendů.

Četl jsem svého času soudničku, která informovala o případu mladé, velmi pohledné paní vedoucí prodejny elektrospotřebičů. Ona elegantní žena prodávala svěřené zboží, ale krabice, ve kterých bylo zabaleno, si ponechávala a vracela je zpět do skladu.