Evropa je pořád ve stínu Ameriky. Mezi nejrazantnější a finančně nejvydatnější rozhodnutí Evropské komise patří ta, jež se týkají daní či soutěžního chování amerických firem.

Má Putinův režim sílu na to, aby expandoval? Je v ohrožení střední Evropa nebo jsou obavy z návratu ruských „bratrů“ liché? Jakým způsobem chápat jednání východního obra, který se z dálky zdá nevypočitatelný?

Podľa juhokórejskej a americkej armády išlo doteraz o najdlhší let severokórejskej rakety stredného doletu.

Platy českých učitelů jsou ve srovnání s profesemi žádajícími podobnou kvalifikaci nejnižší ze všech vyspělých zemí Evropy zastoupených v Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.

Při smutném pohledu na současný Pražský hrad a na ohrožení, jemuž čelí česká demokracie v konfrontaci s populistickými „novými pořádky“, je velmi užitečné myslet na Tomáše Garrigue Masaryka. Masaryk není jen stránkou z učebnice o vzdálených dobách, kdy bylo všechno jinak.

Člověk s trochu otevřenýma očima nepochybuje, že v této zemi jsou chudí a že chudoba není nějaká abstrakce, kterou si vymýšlejí demagogové, i když těm se hodí. Chudí byli samozřejmě i za socialismu.

V několika regionech Ruska 10. září během jednoho dne proběhly volby do několika úrovní výkonných orgánů. Volilo se do šesti regionálních parlamentů, přímo se také vybíralo 16 představitelů federálních subjektů, kterých je celkem 83 a někde proběhly i komunální volby do místních zastupitelstev.

Dřív nebo později se všichni naučíme žít s tím, že Česká republika je periferní. Mimo jiné to znamená, že tato země, ač „srdce Evropy“, ani neurčuje světové trendy, ani se tu ty trendy neprosazují nejdříve či v nejdůraznější formě.

Navzdory tomu, že on sám podobné dohady vyvrací, v médiích se začínají šířit spekulace o tom, že zakladatel a výkonný ředitel Facebooku Mark Zuckerberg by mohl usilovat o prezidentské křeslo v Bílém domě.

Ministerstvo školstva nedodalo viac ako polovicu potrebných učebníc a žiakom ich budú musieť zaplatiť rodičia. A to nie je jediný z problémov, s ktorými sa teraz školy potýkajú. Podľa Branislava Gröhlinga (SaS) za to môže predovšetkým Andrej Danko, ktorý ministerstvo školstva zatiaľ de facto riadi.