V Americe se vám děly věci. Takové, které si ve střední Evropě nikdo neuměl představit. Vlastně nechtěl představit. Tak jste mohli v červnu 1881 v nejčtenějších newyorských novinách narazit na zprávičku, co se bude dít na svatodušní pondělí.

Před několika dny jsme si připomněli výročí shození atomových pum na Hirošimu a Nagasaki a následný konec druhé světové války v Pacifiku.

Vždy se připravujeme na minulou válku. Nová totalita nebude oblečená v kožených kabátech ani v tesilových sakách a nebude prosazovat znárodnění výrobních prostředků. Bude se zaklínat myšlenkami, které jsou ztotožňovány s úspěchem a pokrokem. Jako třeba Google.

Na srdeční infarkt zemřel v 78 letech Ernst Zündel. Byla to osoba, na kterou je asi lepší nevzpomínat, ale jeho „životní osudy“, jeho „tvorba“ a „boj“ jsou zajímavé a příznačné pro jeden důležitý fenomén poválečného světa.

Polsko se dostalo pod ostrou palbu kritiky kvůli návrhům na změnu fungování soudů. Ze všech stran zaznívá, že je to ohrožení nezávislé justice a fungování demokracie.

Dnes už je celkem jisté, že Andrej Babiš není nějaký ojedinělý fenomén, ale jen mimořádně úspěšný protagonista toho, co budou jednou historici a politologové označovat za počátek éry oligarchizace české politiky.

Nejpopulárnější televizní seriál současnosti – Hra o trůny – bude brzy končit. Letos se vysílá zkrácená, předposlední série, finále by mělo přijít na řadu začátkem přespříštího roku. Hlavní scenáristé David Benioff a D. B. Weiss logicky myslí na dobu po Trůnech, a přišli s novým projektem.

Současná koalice se rozpadá, o tom není sporu. Znamená to, že jednotlivé strany teď prosazují svou vlastní politiku bez ohledu na dosavadní partnery.

Kdo poslouchá veřejnoprávní Český rozhlas, nemůže si nevšimnout, že je dlouhodobě velmi krotký v kritice exministra financí Andreje Babiše. Vidět to bylo ve všech vypjatých chvílích posledního roku.

Velká Británie je příliš důležitá na to, aby se odsunula na druhou kolej. Úzká vojenská spolupráce mezi ní a Francií dává větší smysl než německé plány na společnou armádu Evropské unie, vyplývá z uniklých e-mailů mezi francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a jeho týmem poradců.