Před 80 lety skončila druhá světová válka triumfem stalinismu, což vedlo k nezměrnému utrpení těch, kteří se ocitli ve sféře vlivu SSSR. Autorovi těchto řádků se nedávno poštěstilo najít ve státním archivu v Bukurešti mimořádně živý dokument – pojednává o využívání vězeňské práce při stavbě průplavu Černé moře – Dunaj.

Podľa zdrojov Axiosu bol počas februárovej schôdzky najviac podráždený viceprezident USA J. D. Vance, ktorému prekážali Zelenského výzor i vystupovanie.

Pôvodne ich bolo päť. Najdôležitejšie omáčky na svete, ktoré musí odpredu-odzadu ovládať každý dobrý kuchár, predovšetkým však ten francúzsky. Potom však prišiel na prelome storočí Auguste Escoffier a kodifikoval ďalšiu, šiestu. Vedel, že musí, pretože je unikátna. Beárnska omáčka.

Fínsky prezident Alexander Stubb zas vyzdvihol, že za posledné dva týždne sa v rámci snáh o ukončenie vojny na Ukrajine dosiahol väčší pokrok než za predchádzajúceho tri a pol roka.

Z ticha slovo vyplulo, jako vlna na sklo dlaně. V srdci tichounce zaznělo, a proměnilo se ve přání. (Umelá inteligencia po štyroch usmerňujúcich promptoch)

Človeku na stole pristane tanier. Pozerá naň a nevie spustiť oči nie z hlavného jedla, ale z prílohy. Vedľa mäsa sa totiž povaľujú malé svietiace lampióniky. Oranžové balóny v tvare obrovských mandlí. Dobre vidí? Sú to zemiaky? Pommes soufflée.

V New Yorku podľa portálu Observer v päťdesiatych rokoch stálo viac ako 1 500 novinových stánkov, nástup digitálnej éry prežilo 309. Slovensko dnes rieši výzvu, ako tieto schránky papierovej doby dostať z ulíc. Keď bude dobojované, ostane len prázdny priestor.

Před 55 lety se na malém britském ostrově odehrála hudební událost, která přepsala dějiny rocku – a zároveň ukázala limity obřích open-air akcí.

Už sme tu mali mnoho jedál pomenovaných po vojvodcoch, hudobníkoch, herečkách, speváčkach, dokonca primabalerínach. No nikdy sme tu zatiaľ nemali jedlo, ktoré by bolo pomenované po opere, či presnejšie titulnej postave v nej. A je to tu: Pasta alla Norma.

Stalo se něco velkého, byť se to lidem mého ražení může zároveň jevit jako naprosto samozřejmé. Žijeme v době, kdy i samozřejmé činy působí nečekaně a vůbec samozřejmé nejsou. Polský soud odmítl vydat do Německa Volodymyra Žuravlova, Ukrajince „podezřelého“ (lépe by bylo napsat „Ukrajince významného tím, že…“) z toho, že se v roce 2022 podílel na poškození baltského plynovodu Nord Stream. A propustil ho z vazby, kde byl držen.