Je to už patnáct let, co si Václav Havel povšiml blbé české nálady, a to tenkrát běžela ekonomika na plné obrátky a po více než desetiletí se materiálně dařilo rok od roku lépe.

Dynamické poňatie trhovej konkurencie, rozptýlené informácie či podnikateľstvo ako tvorivé objavovanie. O rakúskej škole ekonómie a jej hlavných protagonistoch sa toho už popísalo veľa.

Revolta šesti poslanců ODS proti tzv. stabilizačnímu balíčku bude mít dalekosáhlé důsledky nejen pro vládu Petra Nečase, ale také pro ODS. I když Nečas a rebelové mohou nakonec najít jakýsi kompromis, jenž vládě umožní přežít hlasování o důvěře, které se schválením balíčku spojila, v očích veřejnosti vláda de facto ztratila i poslední zbytek věrohodnosti.

Až teraz si uvedomujem, že v roku 2001 som dostala všetky najprestížnejšie ceny v hereckom svete, no v tom istom roku sa mi rozpadlo manželstvo.

Koncom minulého roka uplynulo vyše 40 rokov od vydania legendárneho albumu Forever Changes. Toto výročie nám pripomenulo veľký, ale stratený talent jej lídra Arthura Leeho.

Žijeme zvláštnu dobu. Na jednej strane otvorenosť a sloboda, na druhej strane kýble bahna a špiny, valiace sa na nás zo všetkých kanálov.

Prezidentské volby v České republice patrně vyhraje Karel Schwarzenberg. Jeví se jako větší demokrat než Miloš Zeman a kromě jiného slibuje ukončit husitsky antievropský Klausův experiment, potud je to dobrá zpráva.

Je to probuzení z naivní čtyřicetileté víry, že jsou Kontinentálci rozumní pragmatici a realisté, napsal jeden komentátor. Byla to strana konzervativců, která usilovala od šedesátých let o vstup do Evropského hospodářského trhu, a v roce 1973 se jí to po odchodu generála de Gaulla, jenž přihlášku „anglických hokynářů,“ dvakrát vetoval, podařilo. Angličané pevně věřili, že vstupují do prostoru svobodnějšího obchodu, úspěšné bezcelní zóny a spolupráce suverénních národů. Proto se také angličtí socialisté až do maastrichtské unijní smlouvy proti takovému „kapitalistickému spolku“ ostře vyhraňovali.

Nižšieho chlapíka s výraznou čeľusťou som prvýkrát stretol pár mesiacov po vojne, v lete 1999, na oslavách v akejsi dedine na západe Kosova. Srbi volajú túto oblasť Metohija, Albánci Dukagjin. Vystúpil z obstarožného, no dostatočne veľkého mercedesu, ktorý mal namiesto ŠPZ ceduľku s veľavravným nápisom H-A-R-A-D-I-N-A-J. Čo viac, však?

Štyri dni, tri zápasy, šesť bodov, a pri troche šťastia ich mohlo byť deväť. Do trojzápasu sme vstúpili výbornou prvou tretinou proti Metalurgu Novokuzneck, dali sme gól a vyzeralo to celkom sľubne. Lenže v druhej tretine otočili na 1:2 a hoci sa nám podarilo vyrovnať, v tretej tretine sme to neudržali a prehrali sme. Škoda, lebo herne sa mi zdali jedným z najslabších mužstiev, aké tu zatiaľ hrali. Ale po nás porazili aj Lev Praha a CSKA Moskva, takže asi to nebola náhoda. Oni asi nehrajú najlepší hokej, ale sú veľmi efektívni.