Podle pana poslance Marka Bendy (ODS) se římsko-katolická církev „zachovala nesmírně velkoryse“.

Tragédiou srbskej politickej reprezentácie a srbských elít všeobecne je, že si nekladú racionálne otázky, a preto nenachádzajú ani racionálne odpovede. Srbom chýba de Gaulle, ktorý nevedie vojny, ktoré nemôže vyhrať.

Nový Spiderman je hipster, Stan Lee sa nečinne prizerá, ako ničia knižnicu, a prísaha mŕtvemu už nič neznamená. Toľko k aktuálnemu stavu sveta podľa filmu The Amazing Spiderman, ktorý už pácha škody v našich kinách.

Grécko desí Európu čoraz viac. Bankrot a vystúpenie (vyhodenie?) z eurozóny sú reálne scenáre. Pád ekonomiky zároveň dvíha podporu pre radikálnu ľavicu zo Syrizy aj pre fašistov zo Zlatého úsvitu. Tiene minulosti ožili.

Zimomřivé jaro. Na nebi cáry šedivých mraků vedou zuřivou válku a smutné mokré velkoměsto bičují poryvy ledového deště. Ve výstavní hale londýnského knižního veletrhu je sice teplé útulno, a příchod z mokré zimy do tepla je velkou úlevou, méně radostný pohled je ale na prořídlou účast návštěvníků. Ekonomická stagnace doléhá i na knižní trh – nakladatele, knihkupce, distributory i spisovatele, ale zejména na obchodníky s autorskými právy, kteří se právě tady každoročně scházejí, aby prodali své úspěšné tituly do cizích lovišť.

Evropu obchází přízrak, a dnes už nejenom v pravicových, konzervativních a populistických médiích nebo v řeckých demonstracích, kde občas vlají vlajky unie s hákovým křížem. Už je dokonce i ve francouzské volební agitaci levice, která odmítá „fiskalunion”. Je to Německo. Poprvé od války, a je to už dlouhých 65 let, projevilo Německo (opět sjednocené) svou moc. A německý problém, jak se říkávalo, je zpět. Německo je pro evropskou mocenskou rovnováhu od pádu Francie příliš velké.

Od čias cyklistických Pretekov mieru, výstavného športového podujatia socialistického Československa, a hviezdnych pretekárov, akými boli a stále sú Jan Smolík, Ján Svorada, Pavol Gálik či Dušan Zeman, Slovensko nezažilo taký záujem o cestnú cyklistiku, ako je tomu v tomto roku a práve v posledných troch týždňoch.

Opera Láska k trom pomarančom Sergeja Prokofjeva v Opere de Bastille a retrospektívna výstava Gerharda Richtera v Beauburg Centre George Pompidou. Dve pozoruhodnosti v letnom Paríži.

Na adresu kancléřky Angely Merkelové se v posledních měsících valí kritika ze všech stran, a to zejména proto, že odmítá přistoupit na společné evropské dluhopisy.

Dramatik Lope de Vega napísal túto klasiku španielskeho divadla v roku 1610. Opisuje v nej, ako ľudia v mestečku Fuenteovejuna povstali a zabili tyrana a despotického vládcu. Susedia našli zhodu a rozhodli sa svojho feudálneho pána a muža, ktorý si od prvých scén vynucoval od mladých žien jeho droit de seigneur, zlynčovať. Po poprave sa ozve sudca, ktorý chce vyšetriť, kto zločin vykonal, narazí však na kolektívnu zodpovednosť. Ľudia sú presvedčení, že to bol akt spravodlivosti. Sudca zvolá: kto ho zabil? Chórus mu odpovie: Fuenteovejuna, pane. Kto je Fuenteovejuna? Pýta sa sudca. Ozve sa: Každý z nás, pane.