Evropu obchází přízrak, a dnes už nejenom v pravicových, konzervativních a populistických médiích nebo v řeckých demonstracích, kde občas vlají vlajky unie s hákovým křížem. Už je dokonce i ve francouzské volební agitaci levice, která odmítá „fiskalunion”. Je to Německo. Poprvé od války, a je to už dlouhých 65 let, projevilo Německo (opět sjednocené) svou moc. A německý problém, jak se říkávalo, je zpět. Německo je pro evropskou mocenskou rovnováhu od pádu Francie příliš velké.

Od čias cyklistických Pretekov mieru, výstavného športového podujatia socialistického Československa, a hviezdnych pretekárov, akými boli a stále sú Jan Smolík, Ján Svorada, Pavol Gálik či Dušan Zeman, Slovensko nezažilo taký záujem o cestnú cyklistiku, ako je tomu v tomto roku a práve v posledných troch týždňoch.

Opera Láska k trom pomarančom Sergeja Prokofjeva v Opere de Bastille a retrospektívna výstava Gerharda Richtera v Beauburg Centre George Pompidou. Dve pozoruhodnosti v letnom Paríži.

Na adresu kancléřky Angely Merkelové se v posledních měsících valí kritika ze všech stran, a to zejména proto, že odmítá přistoupit na společné evropské dluhopisy.

Dramatik Lope de Vega napísal túto klasiku španielskeho divadla v roku 1610. Opisuje v nej, ako ľudia v mestečku Fuenteovejuna povstali a zabili tyrana a despotického vládcu. Susedia našli zhodu a rozhodli sa svojho feudálneho pána a muža, ktorý si od prvých scén vynucoval od mladých žien jeho droit de seigneur, zlynčovať. Po poprave sa ozve sudca, ktorý chce vyšetriť, kto zločin vykonal, narazí však na kolektívnu zodpovednosť. Ľudia sú presvedčení, že to bol akt spravodlivosti. Sudca zvolá: kto ho zabil? Chórus mu odpovie: Fuenteovejuna, pane. Kto je Fuenteovejuna? Pýta sa sudca. Ozve sa: Každý z nás, pane.

Nevyhneme sa tomu. Po Novom roku sa celý reklamný a mediálny svet spikne proti fajčiarom a apeluje na ich predsavzatia prestať fajčiť. Pred letom si svoju dávku zúfalstva musia zas užiť všetci, čo si cez zimu vypestovali pekné faldíky na tele.

Le Corbusier bol pre architektúru tým, čím bol Pol Pot pre spoločenské reformy. A v istom zmysle mal pre to menej ospravedlnení ako Pol Pot, pretože na rozdiel od hrozného Kambodžana bol obdarený veľkým, ba geniálnym talentom.

Ste v reštaurácii a práve pred vás položili obrovský tanier, na ktorom sa krčí niečo, čo viac pripomína dômyselnú ikebanu ako jedlo. Nepanikárte, potešte oko, asi ste len natrafili na šéfkuchára – ortodoxného vyznávača nouvelle cuisine.

Vedela som, že po ňom pôjdu. Od prvého momentu, keď som s ním, José Danielom Ferrerom, telefonicky hovorila, bolo jasné, že tento muž je niečím mimoriadny. Krátko po tom sme sedeli u nás doma a môj prvý dojem sa iba potvrdil. Vonku padla noc, ale tento muž z Palmarito de Cauto nám hovoril o rokoch, čo strávil vo väzení od Čiernej jari v roku 2003 do polovice roku 2011.

Když je premiér Petr Nečas opravdu v úzkých, začne se vyjadřovat pojmy z oboru nukleární fyziky, kterou vystudoval. Na rozbití Věcí veřejných Karolínou Peake a její následnou snahu vytvořit „platformu“, jež by podpořila vládu, tak nejprve reagoval slovy, že od ní bude požadovat vytvoření poslaneckého klubu o nejméně deseti členech, protože nebude spolupracovat s jakýmisi volnými radikály.