Energetika, digitalizácia a doprava. To sú jedny z hlavných priorít, ktoré si kladie iniciatíva Trojmorie. O čo vlastne ide a prečo je aj kvôli aktuálnej situácii dôležitá ešte užšia spolupráca postkomunistických krajín?

Poľský premiér Mateusz Morawiecki uviedol, že s kolegami z Litvy a Lotyšska diskutuje, či zvolať rozhovory na základe článku 4 Severoatlantickej zmluvy. Ten umožňuje ktorémukoľvek členovi obrannej aliancie požiadať o konzultácie, pokiaľ považuje za ohrozené svoju územnú celistvosť, nezávislosť, alebo bezpečnosť.

Slovensko má po prvýkrát slovenského podpredsedu európskeho parlamentu. Europoslanci zvolili medzi 14-nástich podpredsedov aj Michala Šimečku.

O obrannej dohode medzi USA a SR začala rokovať ešte minulá vládna garnitúra na čele s Robertom Ficom. Dnes je takmer identická zmluva spochybňovaná a ovenčená dezinformáciami. Vytváranie nepravdivých mýtov je i naďalej národným športom.

Roger Moorhouse sa svetovo preslávil knihou Diablovi spojenci o pakte medzi Stalinom a Hitlerom, ktorým si Sovietsky zväz a nacistické Nemecko rozdelili Poľsko. Fascinujú ho stále živé dejiny Poľska, a vôbec stredná a východná Európa, ktorú ako Brit vníma s odstupom i s pochopením.

Připadají vám následující slova jako obstojný popis současné situace? „Rostoucí napětí mezi demokracií a liberalismem, vzestup ‚organizované netolerance‘, sílící volání po přímé demokracii a množství charismatických vůdců schopných mobilizovat hněv veřejnosti.“

Před stalinistickou dominantou Varšavy pustil z reproduktorů skladbu „Miluji svobodu“, rozhodil kolem sebe letáky protestující proti vládě, polil se hořlavinou a s výkřikem „Protestuji!“ se zapálil. Piotr S. zemřel deset dní poté. Předtím léta trpěl depresemi.

Oheň nejen ničí, ale také osvětluje. Jako hněv. (Agnieszka Hollandová)

Mám to ešte zo školy, že v našom ponímaní dejín Slovenska naše okolie nemalo na práci nič iné, ako „kradmou rukou siahať na našu slobodu“. Odrazom tohto postoja je heslo „Cudzie nechceme, svoje si nedáme.“

Hlasovací stroj Babiše, Okamury a Filipa rozdal karty při sestavování sněmovny a otevřel cestu k menšinové vládě hnutí ANO. Tím se Česko vydává cestou národního státu, který je v opozici vůči Evropské unii.