Cestná cyklistika nám v tomto roku priniesla veľa neočakávanej radosti. Vrcholom bol pravdepodobne 15. september, keď Peter Velits vyhral časovku jednotlivcov na španielskej Vuelte. Časovka je vždy etapou pravdy a vyhrať takú etapu na jednom z troch najdôležitejších svetových pretekov (Tour de France, Giro d’Italia, Vuelta a España) znamená úspech, ktorému sa len máločo vyrovná.

Benedikt XVI., nomen omen svého slavného zakladatele evropského monasticismu, stojí před podobným problémem: jak zachránit upadající civilizaci? V šestém století, kdy se už definitivně hroutil Řím a civilizace, útlý svazek regulí a nezdolná energie sv. Benedikta vedla k zakládání řeholních komunit a k odklonu od východní poustevnické spirituality. Nová společenství pod heslem „ora et labora“ byla založena na harmonii zbožnosti a práce, duchovnosti, která není odklonem od života, ale naopak, inspiruje činorodost. V temných třech stoletích úpadku zachránila antickou vzdělanost – především řeckou filosofii, univerzální právo a neuvěřitelně i jazyk latinského Říma. Staronová středověká civilizace stála proto ve znamení dvou velkých paradoxů: hledání rovnováhy víry a rozumu a rovnováhy mezi duchovní a politickou relativní autonomií.

Desať rokov bol úspešným guvernérom Českej národnej banky. V lete prestúpil do politiky a ako kandidát Schwarzenbergovej TOP 09 ukončil v októbrových českých komunálnych voľbách pražskú nadvládu ODS. Je pravdepodobné, že sa stane novým primátorom Prahy. Zdeněk Tůma

Písal sa 9. jún 2010 a slovenský cyklista Peter Velits prežil jeden z najhorších okamihov svojej nedlhej kariéry. Na pretekoch Critérium du Dauphiné Libéré si pri páde v záverečnom špurte druhej etapy zlomil kľúčnu kosť a prišiel o tretiu účasť na Tour de France v rade.

„Proč nenapíšete, jak se mohlo stát, že jste byl v mládí komunista?” opýtal sa českého spisovateľa Ivana Klímu mladý redaktor z BBC. Po dlhšom váhaní a úvahám o tom, či to ešte dnes niekoho zaujíma sa autor kníh Má veselá jitra, Soudce z milosti či Láska a smetí rozhodol na novinárovu otázku odpovedať a napísal dvojdielne pamäti Moje šílené století.

Tridsiaty prvý ročník veľkolepo koncipovaného festivalu, venovaného hudobnému odkazu Gioachina Rossiniho (1792 – 1868), v talianskom Pesare nadobudol nové dimenzie.

Výuku angličtiny, stejně jako jakéhokoli jiného cizího jazyka, již od prvního ročníku základní školy pokládám z řady důvodů za problematickou. Na mnohé z nich je ve veřejné diskusi opakovaně upozorňováno, od limitů psychosociálního vývoje dítěte až po obtíže víceméně technické, jakými jsou přetrvávající logopedické vady.

„Písal sa rok 1980. September. Vonku zúril socializmus a v pivnici vznikla kapela.” Tá kapela sa volala The We a neskôr sa premenovala na Chór vážskych muzikantov.

Všetko sa to začalo kedysi dávno na prelome tisícročí, keď som z Česka prepašoval dva aktívne „bedničky“ značky Zeck.

Keď francúzsky filozof Gaston Bachelard odmietol prestížnu ponuku riadiť College de France, odôvodnil to tým, že nechce pokúšať šťastie, aké mu vtedy poskytoval jeho plamenný život, la vie ardente.