Kdysi média zachraňoval, dnes novináři pohrdá a chce je umlčet. Řeč je o slovenském premiéru Robertu Ficovi, který v roce 1998, ještě jako člen Strany demokratické levice, řečnil před budovou televize Markíza o svobodě projevu. Tehdy se před sídlem komerční jedničky v zemi shromáždily davy lidí, kteří se obávali ovládnutí televize tehdejší vládní mocí v čele s premiérem Vladimírem Mečiarem. Nyní se o Markízu bojuje znovu. Důvodem je tlak na podobu zpravodajství, které patří k nejsledovanějším na Slovensku. Fico však nyní stojí na druhé straně barikády.

To, čo sa vo verejnom priestore deje od hanebnej streľby na predsedu vlády, je obracanie reality naruby. A premetov je toľko, že sa v tom už Slovensko stráca. Najnovšie krajnosť volá po normále a vypočítavosť hrá podanú ruku.

„Dobrá zpráva: ‚Putinův systém‘ se začíná hroutit. Děje se přesně to, co jsem matematicky předpověděl v březnu,“ píše na síti X matematik Immanuel Niven. Ohlášené drastické zvýšení daní v Rusku, nejvyšší zvýšení daní v dějinách moderního Ruska, a nedávno zveřejněná Putinova hesla (podle nichž „všichni musí pracovat jako na frontě“) jsou dramatickým znamením, že toxicita ruské válečné ekonomiky dosahuje kritické úrovně.

Tentoraz na mojom blogu prepúšťam miesto Mariovi Homolkovi, režisérovi Pod lampou. Vysvetľuje, čo sa to vlastne okolo našej relácie deje.

Je apríl 2010, volebná koalícia Fidesz-Kresťanskí demokrati získava v demokratických, férových a slobodných voľbách ústavnú väčšinu. „Revolúcia volebných urien“, ako to nazval Viktor Orbán, dáva šancu vláde prepísať politickú a inštitucionálnu mapu Maďarska. Orbán sa na toto víťazstvo chystal osem rokov v opozícii. Jeho nástup tomu zodpovedal.

V prozápadním segmentu českého veřejného diskurzu narůstá tlak na úplné zmrazení vztahů a komunikace se slovenskou vládou.

Aktuálne novinky v kinách akoby odrážali našu politickú realitu. Napríklad horor, kde treba byť ticho, inak na vás zaútočia agresívne tvory. Žeby metafora problému so slobodou tlače? No veď na slobodu sa tlačí, tak aký problém?

Pred dvoma rokmi, keď na koniec sezóny zaradil Balet SND do programu zábavný, komerčný formát podľa (trochu inak chápaného) formátu z New York City Ballet, bol to úspech.