Viktor Orbán je nervózní. To není spekulace, ale politická realita, kterou lze vyčíst ze série zoufalých gest posledních dnů jeho kampaně. Návštěva J. D. Vance v Budapešti, nepříliš povedený telefonát z Oválné pracovny, podivné obvinění z ukrajinského spiknutí s výbušninami u srbsko-maďarského plynovodu. Toto obvinění vzápětí torpédovala samotná srbská rozvědka. Člověk s dvacetibodovým náskokem takové kejkle nepotřebuje, ovšem pokud se někdo o dvacet bodů propadá, tak ano.

Leden 2026 přinesl masivní zveřejnění milionů stran dokumentů amerického ministerstva spravedlnosti (DOJ). Opět se tak otevřela otázka mezinárodních vazeb zesnulého finančníka Jeffreyho Epsteina. Materiály obsahují více než tisíc zmínek o Vladimiru Putinovi a téměř šest tisíc odkazů na Rusko. Podle některých analytiků z nich vyplývá podezření, že Epstein mohl sehrát roli v rozsáhlé operaci ruských tajných služeb zaměřené na kompromitaci západních politických a ekonomických elit.

Zatímco se česká politická scéna cyklí v provinčních debatách o tom, jestli si pomoc Ukrajině můžeme „dovolit“, světová geopolitika právě zažila tektonický posun. V Rijádu se odehrálo něco, co ještě před dvěma lety patřilo do žánru sci-fi. Saúdská Arábie, ropný gigant a klíčový hráč Blízkého východu, uzavřela strategický obranný pakt s Ukrajinou. Role se obrátily. Kyjev už není prosebníkem v předsíni, ale mentorem, který učí bohaté šejky, jak přežít v moderní válce.

Katolický kněz Tomáš Halík působí jako profesor Univerzity Karlovy a prezident České křesťanské akademie. Pravidelně se jakožto veřejný intelektuál vyjadřuje ke společenským problémům i politice. Jednoznačně stojí na straně Ukrajiny, která čelí válečné agresi imperiálního Ruska. A soustavně varuje před autoritářskými tendencemi v západních zemích, včetně Česka, které má od konce minulého roku novou vládu. Právě Babišovu vládu označil Halík nedávno jako „vládu národní hanby“. Situace je podle něj taková, že lidé opět budou muset do ulici, aby bránili svobodu a demokracii.

Od amerického prezidenta se každým dalším dnem, co USA pokračuje ve svém konfliktu s Íránem, odvrací stále více jeho domácích spojenců. Jako kritické pro členy Republikánské strany a její sympatizanty za poslední týdny vykrystalizovaly dvě oblasti – vůdčí role USA v rámci Severoatlantické aliance (NATO) a dopady války na peněženky Američanů.

Přestože i v západních zemích poslední dobou posilují autoritářské tendence, zatím se v nich stále ještě konají svobodné, ač ne vždy zcela spravedlivé volby. V roce 2026 se uskuteční hned tři zásadní volební střety, které mají potenciál zvrátit dosavadní vnitropolitický kurz v daných zemích a zároveň ovlivnit i dění daleko za jejich hranicemi.

Prezident Ruské federace Vladimir Putin si nadále klade za cíl obsadit celé území Ukrajiny a také získat kontrolu nad částmi Evropy, které dříve patřily k Sovětskému svazu. V sobotu to napsala agentura Reuters s odvoláním na šest zdrojů obeznámených s údaji amerických zpravodajských služeb.

Rusové se vysmívají evropským lídrům, kteří se prý roztřásli před mocí Kremlu, když odmítli uvolnit zmrazené ruské finance a zaplatili 90 miliard Ukrajině z vlastního. Čeká je trpké vystřízlivění. Ve skutečnosti totiž za půjčku již nyní ručí oni sami. Splácet se bude z jejich poválečných reparací Ukrajině. A pokud by se jim snad platit nechtělo, pokryje se půjčka z ruských, nyní již nadobro zmrazených aktiv v Belgii a v dalších zemích Evropy. Přesně z těch, která tak vehementně bránili. Tento drobný detail obsažený v rozhodnutí Evropské rady nejspíš tamní propagandě unikl. Stali se chtě nechtě sponzory ukrajinské obrany proti své válečné agresi, a to až do výše 210 miliard eur, tedy až na dalších pět let.

Zradil Ukrajinu i Českou republiku a každý člen jeho vlády je spoluviník této zrady, zhodnotila senátorka Miroslava Němcová (ODS) postoj premiéra Andreje Babiše (ANO) k zárukám spojeným s unijní půjčkou 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu Kč) ve prospěch Ukrajiny. Babiš se společně se Slovenskem a Maďarskem odmítl připojit ke garancím, což ostře kritizují opoziční politici.

Britský novinář a bezpečnostní analytik Edward Lucas patřil k prvním, kdo varovali před nevyhnutelnou konfrontací Ruska se Západem. Už v roce 2008 vydal bestseller Nová studená válka, který napsal během svého působení v roli východoevropského korespondenta týdeníku The Economist. Píše sloupky pro The Times nebo Daily Mail. Loni kandidoval v Londýně za Liberální demokraty do britského parlamentu, ale neuspěl. V rozhovoru pro deník FORUM 24 mluví o válce Ruska proti Ukrajině, evropské slabosti, Donaldu Trumpovi, ruském vlivu ve střední Evropě i o tom, proč mír neznamená konec hrozby.