Pohled do ulic Budapešti 45 dní před volbami bere dech. Viktor Orbán, kdysi suverénní vládce Maďarska, nechal do ulic vyslat vojenské patroly. Oficiálně kvůli bezpečnosti, fakticky jde o demonstraci síly v momentě, kdy se pod ním poprvé po dekádách vážně kýve židle. Průzkumy mluví jasně: opoziční strana Tisza si drží drtivý náskok a Orbánova nervozita se přelévá z budapešťských bulvárů přímo za jednací stoly v Bruselu.

Viktor Orbán je nervózní. To není spekulace, ale politická realita, kterou lze vyčíst ze série zoufalých gest posledních dnů jeho kampaně. Návštěva J. D. Vance v Budapešti, nepříliš povedený telefonát z Oválné pracovny, podivné obvinění z ukrajinského spiknutí s výbušninami u srbsko-maďarského plynovodu. Toto obvinění vzápětí torpédovala samotná srbská rozvědka. Člověk s dvacetibodovým náskokem takové kejkle nepotřebuje, ovšem pokud se někdo o dvacet bodů propadá, tak ano.

Sledujeme šílenství v přímém přenosu. Ano, mluvím o Trumpovi. O prezidentovi Spojených států. Denně udělá něco, co se nedá pochopit. Co škodí Spojeným státům, pokud chtějí být demokracií, a co škodí Evropě. Každý zná pohádku Císařovy nové šaty (v originálu Kejserens nye klæder) od dánského spisovatele Hanse Christiana Andersena. Shoda okolností, že to napsal Dán? Že před 189ti lety popsal císaře, který se podobá Trumpovi? Kdo si dnes troufne křičet, že je „Trump nahý“?

Leden 2026 přinesl masivní zveřejnění milionů stran dokumentů amerického ministerstva spravedlnosti (DOJ). Opět se tak otevřela otázka mezinárodních vazeb zesnulého finančníka Jeffreyho Epsteina. Materiály obsahují více než tisíc zmínek o Vladimiru Putinovi a téměř šest tisíc odkazů na Rusko. Podle některých analytiků z nich vyplývá podezření, že Epstein mohl sehrát roli v rozsáhlé operaci ruských tajných služeb zaměřené na kompromitaci západních politických a ekonomických elit.

Zatímco se česká politická scéna cyklí v provinčních debatách o tom, jestli si pomoc Ukrajině můžeme „dovolit“, světová geopolitika právě zažila tektonický posun. V Rijádu se odehrálo něco, co ještě před dvěma lety patřilo do žánru sci-fi. Saúdská Arábie, ropný gigant a klíčový hráč Blízkého východu, uzavřela strategický obranný pakt s Ukrajinou. Role se obrátily. Kyjev už není prosebníkem v předsíni, ale mentorem, který učí bohaté šejky, jak přežít v moderní válce.

Katolický kněz Tomáš Halík působí jako profesor Univerzity Karlovy a prezident České křesťanské akademie. Pravidelně se jakožto veřejný intelektuál vyjadřuje ke společenským problémům i politice. Jednoznačně stojí na straně Ukrajiny, která čelí válečné agresi imperiálního Ruska. A soustavně varuje před autoritářskými tendencemi v západních zemích, včetně Česka, které má od konce minulého roku novou vládu. Právě Babišovu vládu označil Halík nedávno jako „vládu národní hanby“. Situace je podle něj taková, že lidé opět budou muset do ulici, aby bránili svobodu a demokracii.

Evropanům zní naprosto neuvěřitelně, že by měli prodávat své území. Donaldu Trumpovi ne. Chová se sice zcela nevhodně, ale tento slon v porcelánu nějak cítí, že rodilému Američanovi samotné kupování zemí nepřipadá jako úplný nesmysl. Je to normální obchod? Upřímně řečeno, takto vznikaly Spojené státy americké.

Od amerického prezidenta se každým dalším dnem, co USA pokračuje ve svém konfliktu s Íránem, odvrací stále více jeho domácích spojenců. Jako kritické pro členy Republikánské strany a její sympatizanty za poslední týdny vykrystalizovaly dvě oblasti – vůdčí role USA v rámci Severoatlantické aliance (NATO) a dopady války na peněženky Američanů.

Novinár Marek Wollner zverejnil v denníku Forum 24 nahrávku, ktorá hovorí o podozreniach z korupcie pri voľbe riaditeľa ČT. Opozícia požaduje vyšetrenie a odklad voľby nových členov Rady ČT, ktorej hrozí zoštátnenie.

Přestože i v západních zemích poslední dobou posilují autoritářské tendence, zatím se v nich stále ještě konají svobodné, ač ne vždy zcela spravedlivé volby. V roce 2026 se uskuteční hned tři zásadní volební střety, které mají potenciál zvrátit dosavadní vnitropolitický kurz v daných zemích a zároveň ovlivnit i dění daleko za jejich hranicemi.