Na návštevu k strýcovi Imrovi a tete Majde na Šoltésovej ulicu sme chodili s rodičmi častejšie do roku 1957, pokiaľ sme bývali na Rajskej ulici. Po Cukrovej a Poľnej to bolo „za rohom“. Po roku 1957, z Koliby, bola cesta zložitejšia. Prakticky vždy sme prišli na olovrant.

Len máloktorá politická dohoda v našich dejinách napĺňa ducha sviatkov do takej miery ako tá „Vianočná“, ktorá bola uzatvorená koncom roka 1943 medzi predstaviteľmi občianskeho a komunistického protifašistického odboja.

Na první pohled se nám musí zdát, že premiér členského státu Evropské unie a NATO se normálně zbláznil. Šéf slovenské vlády a Směru – sociální demokracie Robert Fico mluví o ukrajinských nacistech, nepochopeném Putinovi, militarizaci Západu a povolávání slovenských vojáků na frontu. Na druhý pohled však vidíme politika, který se vyznačuje mnoha patologickými rysy, ale nepříčetnost to skutečně nikdy nebyla. Fico mobilizuje vystrašené a dezorientované Slováky z jiného důvodu.