„Podle mne česká společnost vždycky věděla, že nic jako esence ‚totalitarismu‘ neexistuje, stejně jako se málokdy v životě vyskytují zcela zlí či zcela dobří lidé.“

Klienti na Slovensku nechávajú svoje úspory často „ležať“ na bežných účtoch v bankách. Pripravujú sa tým však o možnosť ich lepšieho úročenia.

Vráti sa v tomto roku finančná kríza? Začne Európska centrálna banka zhadzovať ľuďom peniaze z helikoptér? Nielen o týchto otázkach diskutujú Juraj Karpiš a Juraj Valachy.

Špatné časy vždy vedou k úvahám, co a jak reformovat. Platí to i v oblasti peněz a bank. I zde se objevují hlubší úvahy o změně pravidel, přemalování hřiště či úplně jiné hře.

Chce služby privátneho bankovníctva sprístupniť nielen vyššej, ale aj širšej strednej vrstve. Vraví, že jeho banka si necháva platiť predovšetkým za pridanú hodnotu.

Pred dvoma rokmi Česká národná banka výrazne oslabila kurz koruny k euru a tak ho stále drží. Pomohla tým oživiť hospodárstvo.

Pred minulotýždňovým vyhlásením Ceny za ekonomické vedy, ktorú udeľuje švédska centrálna banka, sa v Guardiane objavil ďalší z článkov, spochybňujúcich ekonómiu ako vedu. Právom?

„Ve škole nás zkoušeli z antiky latiny/a jiných nepotřebných věcí/neučili nás jak se chovat/v koncentračním táboře/vyměnil bych jedničku ze zeměpisu/za schopnost krást brambory/všechno co vím je tu nepotřebné/nebo chápané úplně jinak/lékařů je třeba se obávat/kriminálníci plní roli nadřízených/s inteligencí se tu člověk musí skrývat/jako s nenapsaným úkolem/neustále nastavujeme druhou tvář/celí jsme utvoření z druhé tváře“... 

Zásadní výzva pro EÚ teprve přijde. Ve světle krize uprchlické a zase jen dočasně uhašené krize řecké to může působit jako přehánění, ale Evropu naplno prověří až britské referendum.

Spotrebné úvery sú dostupnejšie ako kedykoľvek predtým. Práve teraz prichádza Poštová banka s Štartovacou pôžičkou, ktorá je ako jediná na trhu s nulovým úrokom a bez poplatkov.