Rusko plánovalo, jak v případě potenciálního konfliktu s NATO udeřit na místa v Evropě střelami schopnými nést jaderné zbraně. Napsal to v úterý list Financial Times (FT), jenž se odkazuje na tajné ruské spisy, které mu poskytly západní zdroje.

V médiích už bylo taktně upozorněno, že mezi tragédií ruské ponorky Kursk, která se stala rovněž v srpnu, a útokem ukrajinské armády na Kurskou oblast v Rusku uplynulo přesně 24 let. Je v tom spousta symboliky – jak politické, tak mé osobní. Zní to neuvěřitelně, ale tehdy, téměř před čtvrt stoletím, si Vladimir Putin vyslechl kritiku za své činy nejen od světového společenství, ale i z ruské televize.

Na bitku o Kursk z leta 1943 sú Rusi hrdí. Na to, čo sa deje v Kurskej oblasti v lete roku 2024, keď tam vstúpili ukrajinskí vojaci a obsadili stovky štvorcových kilometrov územia, hrdí byť nemôžu.

Nemám dnes chuť písať o klamstvách Roberta Fica a spol. Už mi to lezie krkom a zdá sa mi, že tomu nie je dobré venovať všetku pozornosť. Zameriam sa na niečo aspoň trochu užitočné, spoločensky podstatné a právne – hoci i to s tými klamstvami a polopravdami súvisí. Na zmenu právnej úpravy týkajúcu sa krádeží.

Po červnových volbách do europarlamentu postupně vzniká nová podoba Evropské komise, kterou již podruhé povede někdejší německá ministryně obrany, Ursula von der Leyenová. A zatímco jména některých národních eurokomisařů se ještě mohou do 17. září změnit, o obsazení jednoho z nejdůležitějších postů již nemůže být pochyb: novou vysokou představitelkou pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku se stane estonská expremiérka Kaja Kallasová.

“Svoboda nicméně není posledním slovem. Svoboda je jen částí příběhu a polovinou pravdy. Je pouze negativním aspektem celého fenoménu, jehož pozitivním aspektem je odpovědnost. Svoboda je ve skutečnosti ohrožena tím, že zdegeneruje do pouhé libovůle, pokud není prožívána zodpovědně. A proto doporučuji, aby socha Svobody na východním pobřeží byla doplněna sochou Zodpovědnosti na pobřeží západním.” Viktor Frankl.

Dokumentární film Jonáše Motyčky o lidech, kterým do života vstoupila hraniční porucha osobnosti. Horská dráha je unikátní dílo, které si dává za cíl destigmatizaci duševních onemocnění s akcentem na nejrozšířenější poruchu osobnosti v populaci. Jonáš, který sám trpí diagnózou HPO, jako průvodce čtyřmi reálnými příběhy statečných lidí, kteří se nebojí o poruše a životě s ní mluvit.

Dostala sa mi do rúk zaujímavá konverzačná pomôcka, Americký Tlumač vydaný v Pittsburgu v roku 1887. Vyšiel ako „prämia ku Amerikansko Slovenskym Novinom“ a ako pomôcka „ku naučeňu še najpotrebnejšich, začatečnych znamoscoch z angľickej reči“ pre našincov, najmä východniarov, ktorí sa už dostali do Ameriky, ale nevedeli sa dorozumieť so svojimi budúcimi zamestnávateľmi.

Na mieste padlo niekoľko výstrelov, útočníka zadržali. Podľa Tarabu prebehla operácia dobre, Fico by mal prežiť.

Na začátku to zdůrazníme, aby bylo jasno. Není nutné prezentovat své svatouškovství na sociálních sítích sděleními o tom, že násilí nepatří do civilizované společnosti. To všichni víme a má to tak každý slušný člověk. Bohužel se zdá, že násilí patří do společnosti slovenské. A co hůř – že důsledky atentátu na Roberta Fica mohou být pro Slovensko devastující.