Uprostřed informací o válce na Ukrajině, summitu NATO a dalším obvinění Donalda Trumpa poněkud zanikla zásadní zpráva, že městu Vídeň došla trpělivost se sdílenými elektrickými koloběžkami.

Mám vytipováno několik spisovatelů, jejichž svazky dlouhodobě sleduji v regálech knihkupectvích různých světových metropolí – v Londýně, Washingtonu, Bruselu, New Yorku, Paříži či Římě. Je to takový trochu světácký koníček. V posledním desetiletí znatelně ubylo Milana Kundery.

Summit skončil, jak musel: Zelenskyj nedostal úplně jasný plán členství v Alianci, ale jeho diplomatický a politický tlak přinesl příslib více zbraní pro úspěšnou obranu své země.

Zvýhodnění amerických černochů a Hispánců při přijímacím řízení na vysoké školy bylo postupně zavedeno od šedesátých let. Soud je správně zakázal.

Nemyslím si, že by události z přelomu týdne, kdy Prigožin táhl na Moskvu, signalizovaly Putinovu definitivní slabost. Ale ruský prezident má situaci pod kontrolou méně, než dává najevo.

V Česku zavládl uklidňující konsensus ohledně toho, co je potřeba dělat v současných podmínkách, spojených s Putinovou válkou. Slovensko musí bezpodmínečně hledat podobnou shodu.

Další obvinění bývalého prezidenta se týká nelegálního držení tajných dokumentů včetně citlivých vojenských údajů. Podle zvláštního vyšetřovatele Trump a jeho pobočník klamali vládu.

U Pirátů, v ministraně české vládní koalice, se odehrál miniskandál. Na návrh místopředsedy vlády Ivana Bartoše vyloučili Piráti ze svého vedení aktivistku Janu Michailidu.

Absence doktrinářské ideologie není totéž jako absence idejí, natož politického programu. Politik v čele vlády by měl být lídr. Měl by vést, ne následovat nerealistické představy a sny svého lidu.

V amerických republikánských primárkách v roce 2016 těžil Donald Trump z fragmentace elektorátu. Něco podobného se může stát letos a také příští rok.