Sú to presne štyri roky, odkedy som hrdá Petržalčanka. Bývame v takzvanej Starej Petržalke, rovno oproti kúpalisku Matador, v obyčajnom paneláku. Nič honosné. Ale toto miesto je neskutočne krásne. Zvlášť v lete.

V posledných dňoch boli medializované tri prípady, kedy vládny špeciál viezol z cudziny domov Slovákov v zlom zdravotnom stave. Jeden z tých prípadov sa nás mimoriadne dotýka.

U našich severních sousedů se v uplynulých dnech seběhla válka kolem justiční reformy, která měla všude za polskými hranicemi – v Evropské unii a evropských médiích, především těch německých, ale koneckonců i u nás – krajně nešťastný průběh.

Nevládní organizace, NGOs, nevládky, mají obecně nimbus božích lidí, šílenců, kteří někdy v zájmu dobré věci překračují pravidla i zákon, a přesto je dobré je chránit, protože bez nich by náš svět byl bezcitnější a ovšem nudnější.

Začiatok augusta 2017 si možno nadlho zapamätáme. Tu sú tri dôvody prečo.

Čo by ste si zbalili do ruksaka, keby ste nepoznali trasu ani cieľ svojej cesty? Možno by vás prekvapilo, koľko spoločného by ste mali s tými, ktorí tak už museli urobiť.

Vo svojom najnovšom fejsbukovom videu k čerpaniu eurofondov premiér Fico opäť vyzýval občanov, aby nahlasovali korupciu príslušným orgánom, a nie džihádu dvoch slovenských denníkov.

V novembri mal zabojovať o titul majstra sveta v ťažkej váhe. Vladimir Kličko sa však rozhodol inak. Rukavice zavesil na klinec a svojmu súperovi vydláždil cestu k dominancii, akou kedysi boxu vládol on sám.

Najprv nahrali dve hudobné pocty ľudskej vynaliezavosti a nezlomnosti. Na treťom albume zvážneli a vytvorili plnohodnotnú sociálnu drámu o baníckom meste kdesi vo Walese. Strhujúcu, mrazivú a prekračujúcu hranice svojho žánru.

Andrej Babiš, Pavel Sehnal, Marek Dospiva, nově Dalibor Dědek či Pavol Krúpa. O něco více v zákulisí také Daniel Křetínský, Karel Janeček nebo Radim Jančura. Miliardáři mají v Česku na politiku velký vliv, a to nejen díky vlastnictví a či podpoře konkrétních stran, ve většině případů spíše hnutí.