Na Štúrovom námestí v Trenčíne je od 19. augusta do 10. septembra verejnosti prístupná výstava Ústavu pamäti národa „August 1968 – nádeje a vytriezvenia“.

Babiš podal dovolanie voči vlaňajšiemu rozhodnutiu KS v Bratislave, ktorý žalobu podanú voči Ústavu pamäti národa (ÚPN) zamietol.

Nejsem přítelem ničení pomníků. Za barbarství považuji zneuctění hrobů, míst paměti, tedy národních míst, kde umírali lidé. Hnusí se mi znesvěcování symbolů, např. kříže, či náhrobních desek. Pietu a úctu cítím k symbolům poukazujícím a vztahujícím se k hrdinství konkrétních lidí nebo k událostem vedoucím ke svobodě.

Ústav pamäti národa (ÚPN) doplnil prehľad príslušníkov krajských a okresných útvarov Štátnej bezpečnosti (ŠtB) na Slovensku. Doplnených je 12 príslušníkov z bývalého Západoslovenského kraja, päť príslušníkov z bývalého Stredoslovenského kraja a 53 príslušníkov z bývalého Východoslovenského kraja. TASR o tom informoval hovorca ÚPN Michal Miklovič.

Ústav pamäti národa zorganizoval v centre hlavného mesta pri budove, v ktorej tento ústav sídlil, spomienkovú akciu na počesť jeho zakladateľa Jána Langoša. Ten tragicky zahynul pri autonehode 15.júna 2006.

Ukrajina jako samostatná entita neexistuje. Ukrajinci a Bělorusové jsou součástí velkého ruského národa. Dějiny Ukrajiny a její kultura jsou součástí dějin a kultury Ruska. – Podobná pseudohistorická tvrzení jsme v posledních měsících před invazí na Ukrajinu často slyšeli z úst nejvyšších představitelů Kremlu. Historie a její svérázná intepretace v duchu tradic velkoruského imperialismu se staly jedním z hlavních odůvodnění agresivní války.

Dokumenty zostanú zachované v odbornej archívnej správe a zároveň umožnia komplexnejší výskum obdobia neslobody.

ÚPN vznikol 28. septembra 2002 účinnosťou zákona o pamäti národa. Svoju činnosť začal 1. mája 2003, keď sa funkcie predsedu správnej rady ujal Ján Langoš.

„Zomrela naozaj statočná žena, ktorou sa mal veľmi rád, Petruška Šustrová,“ napísal na svojom facebooku riediteľ českého Post Bellum (Paměť národa) Mikuláš Kroupa.

O rodine možno hovoriť aj tárať. Možno ju chrániť ako cieľ sám osebe. Alebo z nej urobiť nástroj, heslo v boji o moc či mediálne „zviditeľnenie“. Nemala byť rodina pôvodne chráneným priestorom záväzkov lásky, úcty a odpustenia? Záleží nám ešte na tom?