Svět má bohatou zkušenost se sociální segregací, ve století minulém byla diskriminace na denním pořádku i v natolik vyspělých zemích jako USA či Německo. Oddělování určitých menšinových skupin z organické společnosti přitom není jen otázkou původu.

Zdá se, že mraky nad Bosporem a nad vztahem Turecka s Německem a Evropskou unií jsou zase pryč. Ankara mrkla jako první a dala najevo, že roztržka s Německem není tak hrozná. Jako obvykle ji zavinil někdo jiný, tentokrát prý za to může Interpol a jeho chabá schopnost komunikace.

Kdyby se éra, kdy vládě dominoval Andrej Babiš, měla charakterizovat jedním trendem, byla by to posedlost sbíráním informací a jejich centralizací. Registr bankovních účtů, kontrolní hlášení DPH, elektronická evidence tržeb.

Falešné záběry ruských vojsk v Sýrii, které prezident Vladimir Putin ukázal americkému filmaři Oliverovi Stoneovi, pocházejí od nejvyšších vojenských generálů země. Původně americké video z Afghánistánu lze snadno porovnat s tím, co na mobilu pouští Putin.

V červenci 1941 začala tzv. bitva u Smolenska, jak se zpravidla nazývá série obranných akcí a protiútoků Rudé armády, která hodně zpomalila postup německých vojsk.

Po pádu Mosulu, hlavního opěrného bodu Islámského státu v Iráku, se stahuje smyčka i kolem syrské Rakky, de facto hlavního města chalífátu.

Šéfredaktor Denníka N popsal situaci médií na Slovensku. Ale vyjádřil se také k té české, kterou nevidí vůbec dobře: Dokonce má prý poprvé pocit, že slovenští novináři jsou na tom lépe než jejich čeští kolegové.

Mladí ve vyspělých, bohatých zemích Západu vyrůstají ve zvláštní atmosféře. Jsou první generací od průmyslové revoluce startující do života s pesimismem.

Mezi dvaatřicítkou karet Julia Šumana jsou někteří u nás méně známí kamarádi Andreje Babiše, kterým je nezaslouženě věnována menší pozornost.

Italský premiér Paolo Gentiloni se ohradil proti zemím V4, které nechtějí přijímat uprchlíky na základě kvót.